Znění textu z informační tabule
| Bylo pozdní odpoledne 6. srpna 1678. Šimon Čermáček - hospodář z Olešnice plánuje, jak sveze zbytek hojné úrody do stodoly, vyplatí pomocníky z Moravské strany, kteří mu o žních hodně pomáhali a večer zasedne s ženou, dětmi a starými rodiči u stolu, aby si při vyprávění oddechli. Zbývá mu naložit poslední vůz. Vtom se však obloha od Ústupu a od Veselky zatáhne černými mraky. První těžké kapky dopadají do prachu. Většina pomocníků utíká do Olešnice, jen hospodář a sousedka z Moravské strany rovnají na voze poslední snopy. Práce je hotova. Volek zabere a za chvíli jsou na cestě. Již sjíždí z kopce a blíží se k Olešnici, teď už v přívalech vody. Jaká škoda, obilí podmáčené a chyběla jen hodinka. I na to Čermáček myslí, když po cestě plné vody přicházejí k prvním chalupám. Pár kroků jim zbývá do konce, když tu blesk sjede přímo do cesty s vozem. Jak rychle letní bouře přišla, tak také odešla. Znepokojená hospodářova žena spěchá na pole, odkud se ti dva ještě nevrátili. Došla však jen na cestu na konci vsi, kde leželi. Oba zabití bleskem vedle mrtvého dobytčete. Ještě toho dne vyprovázejí sousedé hospodáře. Posel boží pokyvují hlavami. Jen žena Čermáčka se nechce smířit se ztrátou manžela. Povolá kameníka a nechá u cesty na jeho paměť vytesat do kamene nápis.
| |
1479 Olešnice